NA BÁLE

Mojí starý na bále,
roztrhly se korále.
Nejdřív sjely pod pupík
a pak ještě pod kotník,
pak rozjely se po sále,
byly všude normálně.
Každý kdo v tu chvíli tančil,
jako by se náhle zkančil.
Jeden pán ňák zavrávoral,
krůčky tance zřejmě zvoral.
Ženská co se tomu směje,
jako hruška padá jéje.
To je tak,
když jeden do druhého klidně vrazí,
pak se všichni dohromady srazí.
A pak facka a flaška a židle a stóly,
Jánošík jde do hospódy,
k tomu vede chasú sebó,
rozbijú vše na co přídó.
A tak bylo po bále
mojí starý korále,
byly prej až po babičce,
roztrhli se a jsou v čudu.