Ta víla mi zmizela ve vinici,
já volal ji a hledal, zmatený.
Celou noc bloudil jsem při Měsíci,
zklamaný sebou a ztracený.
V svítání já viděl ji mezi hrady,
jak vznáší se a zase mizí.
Utíkám za ní sem a pak zas tady;
proč skrývá se, jsem pro ní snad cizí ?
Zmizela s první sluneční září,
rukou mi mávala, a pak,
viděl jsem úsměv v její tváři,
nato vznesla se, jak duhový pták.
Ach, vinohrady.
Dávají sílu z první řady.
Ať jsou hrozny trpké či sladké.
Zrodí úsměv u ženy české.
Kvasí v zemi blízké.
Matičce darem milé.
08.08.2023 14:48:17 | mkinka
...to byla asi vínová víla...;-) podobně jak bludička láká pocestné pozdně zbloudilé z bezpečí pohostinných vinných sklípků a láká je do širých vinohradů na noční procházky, zvláště k ránu... ale vlastně je nevinná.
08.08.2023 13:25:14 | Marten
Víly žijí v našich představách, a jaké jsou, to záleží pouze na nás. Děkuji za komentář.:-))
08.08.2023 14:29:43 | Kan
žeby duhová víla? :) Kdo lépe si užije vinohrad? Krásné Kane :)
08.08.2023 13:17:07 | narra peregrini
Záleží na očích, které se dívají. Taková, pak, ta víla je. Děkuji za komentář. :-))
08.08.2023 14:26:37 | Kan
Možná, že za to mohl Vinohrad.
Má kouzla o kterých se nám nezdá.
Tvá víla chtěla ti hlavu zamotat
k procházce noční tě jen zlákat. *
Moc pěkná báseň Kane. Měj krásný den. :)
08.08.2023 11:17:40 | jenommarie
Anebo, čarovalo víno. Taky Ti přeji hezký den. Díky za komentář. :-))
08.08.2023 12:21:32 | Kan
Jóó..TO víno..moc dobře umí. :))
Měj krásný víkend Kane ..a ať čaruje..vždyť krásná inspirace..po tom je.
12.08.2023 12:11:34 | jenommarie