Obavy.
Obavy.
Jak nepokoj v hodinách,
mé srdce buší.
O Lásku svou mám strach,
aniž to tuší.
Lovec toulá se v okolí,
pasti klade.
Co Láska mu dovolí,
povíš kamaráde ?
Nevím, vždyť neznám ji;
co na to říci ?
Jen vyzvědět mohu potají,
ty zatím zapal svíci.
Komentáře (14)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
...rým...zlehka vyprávěný...se asi nenaučím:)
10.08.2023 01:22:43 | gaspacho
No, když už to víš dopředu, tak asi ne. Nebo začni číst a psát a časem uvidíš,
že to půjde. Víš, ono to jen tak vypadá, že je to lehké, ale není. Spoustu se mi toho nepovede. :-))
10.08.2023 10:32:17 | Kan
Také bych ráda znala pokračování... moc pěkné :-)
09.08.2023 19:37:17 | Helen Mum
Co na to říci ? Nikdy by mě nenapadlo, že někdo bude chtít pokračování, vždyť já sám nevím, jak na tom jsou. Nedoposlouchal jsem to, musel jsem vystoupit. :-))
Děkuji pěkně za komentář.
09.08.2023 21:43:57 | Kan
Moje milá, to je celé. Vždy se snažím nechat čtenáři prostor pro jeho fantazii.
Děkuji za komentář. :-))
09.08.2023 11:17:59 | Kan
Dobře činíš :) ne snad, že by mi báseň přišla nekompletní. Jenom bych ráda četla dál. Je to tím, že pohltilo mě Tvé vyprávění ;)
09.08.2023 17:46:51 | narra peregrini
Takové komentáře čtu velice rád. Třeba si zítra počteš taky. Děkuji za komentář. :-))
09.08.2023 19:12:15 | Kan
Mmmm, zní jako začátek delšího příběhu :) ... s chutí bych si dále početla
09.08.2023 10:40:23 | narra peregrini
To je celé. Vždy se snažím nechat čtenáři prostor pro jeho fantazii. Děkuji za komentář. :-))
09.08.2023 16:53:54 | Kan