Pršelo chvíli chytře
Zas gnómon mluví
Že slunko mokro vytře
A dvanáct je za pět
Skoro už pozdě hlásit
Bořit je snazší než stavět
A nepůjde to vrátit
A ani hasit
Silný text.
Nejvíce hovoří...A nepůjde to vrátit a ani hasit
V pár řádcích říkáš vše.
Zpracovaný proud myšlenek velice přesvědčivě.
10.08.2023 12:18:03 | mkinka
Jíťo, díky. Víš, ten včerejší smazaný byl pro mě přece jen silnější.
Děkuju tobě i všem, co přišli obejmout.
10.08.2023 14:16:07 | IkkarisKa
Víš, já mám největší trauma v životě svou dceru, že se se mnou hodně roků nebaví.
Je jí 24 a půl a pořád mi to nedává spát.
Díky tomu jsem izolovanější, protože ani po pěti letech se to nedalo do pořádku.
Kolikrát si říkám proč odřízla mě jako mámu, ale svět je dost často vůči mateřskému citu zlý a člověk prosí a mám jen Liter, když v mém případě mě dcera neslyší.
Tak píšu a píšu básně a snažím se milovat všici tady a dávat mateřskou lásku Literu,
když ona mě nechce.
Nezabila jsem se kvůli ní, protože píšu.
Za její dveře nemohu, už mě dávno odtamtud vyhodila .
Posílám veliké objetí a věř , že každý má své.
V objetí.
10.08.2023 14:25:20 | mkinka