~~~~~~~~
umývá se víla
vůní letní louky
ozdobí si tělo
květem pomněnky
povídá jsem víla
která s létem snídá
tak jsem vždycky žila
vždyť jsem z pohádky
umím být i radost
někdy také smutek
jindy jsem tvá láska
tvůj první polibek
umím být i slzou
co po tváři skane
přímo do tvých dlaní
trochu ustrašeně
ty políbíš tu slzu
a ona přivře oči
lásko moje lásko
radostí se točí
na té letní louce
kde každý květ voní
posadí se do zvonku
a ty spěcháš za ní
teď jsi její motýl
ona je tvá milá
ty jsi ji políbil
ona se jen smála
o rozkvetlé louce
a o modrém zvonku
pak ti povídala.
Víš,ona si jen hrála.
A ten zvonek modře zvoní
kvete si i pod jabloní
...nebo také voní?...
~~~~~~~~~
STále pohádkově krásné verše Květko, jako za časů starého barda Bíši.
11.08.2023 05:59:49 | Jiří I.Zahradník