v objetí květů svírám sny
i vůně bezbřehé
do vínku kdysi přibrala jsem tebe
nořím se
do dnů a nocí
bez spánku propadám
v souzvuku barev a slov
konejšíš pohoupáním
blízkostí ve tmě
při mně stůj
jak dosud
na dlani světlohraní
mezi rty růži
na zastávce na znamení
splyneme sobě s časem
v náručí
věků
+
To je tak positivní :) citlivé a hřejivé
11.08.2023 19:26:29 | MatyhoZmaty
No teda.. já se snad pustím do té Nemesis. Pořád jen přešlapuju kolem :-)
11.08.2023 19:29:37 | IkkarisKa
"... na zastávce na znamení / splyneme v sobě s časem...." to je pěkné. I "při mě stůj" ta dnes nebývale přiznaná ženská křehkost. Super! Pěkné to máš*
11.08.2023 15:17:09 | šerý