Nářek
Nářek
Nářek za zdí ozývá se
Dříve byl tam slyšet smích
Tam, kde bylo plno květin
Vidět je jen rudý sníh
Staří, mladí, bez rozdílu
Leží v jedné hromadě
Chtěli pouze klidný život
Teď už čelí boží pravdě
Měli jinou víru přeci
To se musí potrestat
Modré oči, světlé vlasy
Pak mohou tě tu zanechat
Dokonalou rasu chtějí
Podmanit si celý svět
A ten, kdo se ozve proti
Nespatří už jara květ
Jeden národ táhne světem
V čele stojí malý muž
V hlavě zmatek, knír pod nosem
Evropu má v hrsti už
Chtěl by všechno dokonalé
Moc nad každým touží mít
Chtivost, chlapče, se ti vymstí
Ve svém bunkru budeš hnít
Spoustu let už uplynulo
Lidstvo se však nepoučí
Chamtivost a vláda nad vším
Stále ten náš svět tu mučí
Komentáře (9)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Můj děda byl statečný, pekl za valky chleba, a tajně jej dával partizánům. V té době tam šmejdili i Němci. Kdyby se dozvěděli jak je děda aktivní, asi by povraždili celou rodinu a já bych tady teď nevzpominala na jeho statečnost. Jsem na něj pyšná.
13.08.2023 21:24:49 | Marťas9
Tak to před dědečkem klobouk dolů. Takové činy v té době chtěli víc než jen kuráž.
13.08.2023 21:44:15 | fisus
To je smutné téma... a bohužel, cítím obavy i z vývoje naší současné přítomnosti... Pěkně napsané! Děkuji :-)
13.08.2023 17:34:20 | Helen Mum
Děkuji :-) ....... Také mám obavy ze současné situace. Historie se stále opakuje.
13.08.2023 18:15:56 | fisus
Děkuji za toto.
Teta Hana se celý život schovávala až pak nevěřila, že může vyjít z úkrytu.
Milovala knížky, ale vlastní děti neměla tolik se bála, že budou muset zažívat to, co ona. Mám na ní hezké vzpomínky. Zemřela v Českých Budějovicích.
13.08.2023 11:24:12 | mkinka
Děkuji Jituško.
Mě o válce vyprávěl muj děda. Vzpomínal, jak jim gestapo zatykalo učitele. Vyprávěl o každodenním strachu. A když jsem byl včera na hřbitově u našeho rodinného hrobu a procházel jsem se tak v uličkách mezi náhrobky, napadla mě tato báseň. Sedl jsem si tam na lavičku a psal.
13.08.2023 11:34:59 | fisus