Napněte plachty, povel zněl,
napjatá lana, stožáry sténaly.
Na nebi ptáky jsem uviděl,
v přílivu břity své vlny se zvedaly.
Plachet vítr se zmocnil všech,
kapitán přikázal směr.
Ptáci se vznáší na křídlech
složených z bílých per.
Loď vyplouvá do neznáma,
pevná je, z moře strach nemá.
V krajkoví plachet, jako dáma
oděná, mlčí však, je němá.
Odplouvá světu vstříc,
novému, za obzor, do daleka.
Vítr se zvedá víc a víc;
z posádky kdo ví, co je tam čeká ?
Senzační :) Kdo ví proč, jsem si vybavil seriál "byl jednou jeden objevitel" :D
16.08.2023 05:22:04 | MatyhoZmaty
Jsem rád, že se ti báseň líbí, a děkuji za komentář, ale ten seriál jsem neviděl,
tak nevím. :-))
16.08.2023 10:45:36 | Kan
...pro mě kapitána Martena to zní krásně...;-)jak moře šum a křik racků..."vzhůůru na páálubu, dáálky volajííí.."
15.08.2023 17:49:42 | Marten
Ahoj kapitáne, když máš tak rád básně o moři atd. zkus si přečíst básně Tristana
Corbiere-ho. Jednoho z prokletých. Určitě se ti budou líbit námořníku. Díky za komentář. :-))
15.08.2023 20:53:03 | Kan