Jak tak stárnu
Pomalu vcházím do let
Kdy tělo zlobit začíná
Trápit, a také bolet
Snad trochu křehnu
A citlivější se stávám
Bolesti a tlaku věku
Se zatím nepoddávám
Duch můj dříve jaksi spal
Utopen sám v sobě
Myšlenkám nekonečným
Stále se oddával
Ta doba dávno minula
Já ze sebe vyšla ven
Teď užívám si života
Miluji každý den
Osud náš je vyměřen
Však nač roky stále sčítat
Není snad lepší každý den
S láskou a v klidu vítat
Hezky popsáno, ráda jsem četla, tak jako vše od Tebe, milá kozorožko.
Vždy v Tvých verších nacházím nový pohled, nové povzbuzení, něžné poetické rozuzlení...
Děkuji za Tvé básně, milá kozorožko, a přeji pohodové dny a srdečně zdravím :)*
20.08.2023 20:03:40 | Alala
Krásné ráno! S údivem jsem zjistil, že tu mám poeticky nadanou mladší příbuznou!
Taky jsem zhruba ve stejném věku začal znovu rozmlouvat s músami, vycházet mezi lidi a sdílet plody znovu objeveného básnického střívka...Máš to takové pohodové a mluví z toho životní moudrost. Carpe diem! K1:-D
19.08.2023 10:53:58 | Kozoroh 1
Děkuji moc za tvoje slova. Těší mě těšit, asi je to z mých textů cítit. Dřív jsem se realizovala péčí o rodinu, ale můj duch trpěl. Takže jsem ve finále manželskou krizi jaksi zhodnotila, a i když to bylo peklo, ted říkám: díky za to. Jak píšeš: carpe diem ;-)
19.08.2023 11:19:01 | kozorožka
Děkuji moc za tvoje slova. Těší mě těšit, asi je to z mých textů cítit. Dřív jsem se realizovala péčí o rodinu, ale můj duch trpěl. Takže jsem ve finále manželskou krizi jaksi zhodnotila, a i když to bylo peklo, ted říkám: díky za to. Jak píšeš: carpe diem ;-)
19.08.2023 11:19:01 | kozorožka
Děkuji moc za tvoje slova. Těší mě těšit, asi je to z mých textů cítit. Dřív jsem se realizovala péčí o rodinu, ale můj duch trpěl. Takže jsem ve finále manželskou krizi jaksi zhodnotila, a i když to bylo peklo, ted říkám: díky za to. Jak píšeš: carpe diem ;-)
19.08.2023 11:19:00 | kozorožka
Děkuji moc za tvoje slova. Těší mě těšit, asi je to z mých textů cítit. Dřív jsem se realizovala péčí o rodinu, ale můj duch trpěl. Takže jsem ve finále manželskou krizi jaksi zhodnotila, a i když to bylo peklo, ted říkám: díky za to. Jak píšeš: carpe diem ;-)
19.08.2023 11:19:00 | kozorožka
Jak krásné je číst tvé řádky,
vždyt milé dámy je to tak,
čím více životu dáme lásky,
tím víc nás bude život milovat...
Děkuji za Tvá hřejivá slova, Kozorožko*
Objímám (*) a přeji krásný večer
18.08.2023 22:15:14 | Emily Říhová
Je milé čiST
kterak po létech perla duše tvé
nenechává okolí na pochybách
Jak krásné nakonec žití smí být a ve správný čas také JE
17.08.2023 23:04:24 | kudlankaW
Děkuji Ti, Márty, za Tvá slova. Však platí i o Tobě: jsme jedné duchovní krevní skupiny Ty i já ;-)
17.08.2023 23:14:11 | kozorožka
Mám to podobné milá Kozorožko.:)
17.08.2023 20:09:13 | jenommarie
Vypadá to, že to máš v hlavě dobře nastavené:0)
To je nejdůležitější...je to tvůj život...a tvé tělo:0*)
Tak mu dej ještě trochu zabrat a protahuj, a protahuj a protahuj....co se do tebe vejde:0)( dobře míněno:0) )
17.08.2023 14:19:11 | čertííík
Přesně...jen já asi nekřehnu...ale tuhnu a blbnu:-))
17.08.2023 13:35:18 | Jiří I.Zahradník
No s tím blbnutím... ti kolem mě by to asi viděli i u mě :-). S tuhnutím tedy bojuji taky, ale asi od mala, tak jsem na to dávno zvyklá.
Děkuji ;-)
17.08.2023 13:40:14 | kozorožka
Téma smutné, leč ze života. Souhlasím
17.08.2023 13:34:22 | Admirál
Díky. Člověk musí brát život s nadhledem a humorem, že. Jinak... škoda slov, že ;-)
17.08.2023 13:41:30 | kozorožka
Nádherné a také souhlasím - jak myslí, tak tělem, milá Verunko :)
Měj se úžasně stále a pořád :)*
17.08.2023 13:30:05 | Ondra
Jasně! Věk je jen větvičkou, která pod smělou chůzí zapraská*
17.08.2023 12:49:22 | šerý
Je to jedna z mnoha výzev osudu. Že boj s časem nevyhraju? Tak proč s ním bojovat. :-)
17.08.2023 13:13:36 | kozorožka