Když nejde vstát
Když nejde vstát
šedo mi vzlíná
od špiček do kolen
barevný příliv únavy
zmožen
s mořem zápoleň
a s ústím u hlavy
lehni si, milý
do písku zaboříme těla
zasypaní jiskérkami
žhna poledne
z mušliček polibků
vystavím chrám
ovlažíš zátoku
zpěněných her
per se, v příboji pocitů
nikdy nejsme sami
a smutek s únavou
v písku obmytí
s myšlenkou odchází
odlij se!
revení do červena
a sílu vrať tělům
slovům naplnění
duhové šedo míjí
a vřelost smáčí
úžlabiny strachu
když nejde vstát
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskKomentáře
Úžasný Ivo. A ta slova...zápoleň, žhna, obmytí, revení...nemám slov.
17.08.2023 19:45:05 | Jiří I.Zahradník