Sám ve své prázdnotě, padám a padám
Prohlížím si cesty, po kterých měl jsem snad jít
Občas se musím smát, jak hnusně vypadám
Někdy však závidím, kam tohle já může dojít
Tolik je možností, jak poznat tu správnou?
Proč nikdy dopředu nemůžem pravdu znát?
Proč mám teď před sebou cestu prázdnou?
Proč nikdy nenajdu tu, kudy se dál hnát?
Padám tou prázdnotou, všude jen zmatek
Temné stíny objevují se za mnou
To nejspíš vracím se na samý počátek
Světlo už nastoupilo cestu temnou
Padám dál prázdnotou, sám sebe hledám
Má mysl daleko je, tělo tu zůstává
Hlavu mám prázdnou, teď jí však zvedám
Venku už světlo je, ve mě tma nastává
Každý krok je poselstvím
i duchem víra dává cíl.
Když uvnitř povodeň,
pak léto dává mír.
Učení letokruhů stromů
nás vyvede z bolu.
Stačí jen bdít
a rozřešení je na obzoru.
A malá báseň k Tvému stolu.
Vstává i kývá vzhůru.
18.08.2023 15:31:29 | mkinka