jarní tání

v potocích bahna
a v uhnilé trávě
snídáme setkání
na haldě vajglů
a níž šedneme právě.

lesknou se kaluže,
lesknou se oči,
uprostřed odpadků-
-úplatků romanci,
a moře nahnědlé
páchnoucí moči.

mokří a nejistí
hážeme klobouky
do jinak našedlého nebe,
mokří a lhostejní,
jak z Márdiho pohádky.

mokří a našedlí
uprostřed všeho toho lesku
tančíme po poli,
tančíme v blátě,
nokoho nic nebolí,
jen trochu toho stesku.