Konec léta
Bodláky mezi poli
Sama kráčíš
Opuštěná duše bolí
Konec léta
Pole rozoraná
Pustá a prázdná
Jako duše rozervaná
Konec léta
Však stále něco kvete
Sedmikrásky bílé
Divizny velkokvěté
Pole prázdná
Oseta budou znova
Jen když jsi sama
Muže přijít láska nová
Naději konci... i když je to jen konec básně... nádherně jsi to pojala. Pusu posílám. :-)
26.08.2023 12:21:21 | cappuccinogirl
Lahodné, smutné, ale na konci velmi přitažlivé - taktéž miluji šťastné konce, neb těch smutných zažijeme během života až, bohužel, absurdní množství...
Děkuji Ti nesmírně za tu nádhernou naději, miloučká Verunko :)*
Měj kouzelný víkend a ideálně úplně vše ;)*
26.08.2023 11:08:53 | Ondra
Děkuji To Ondro za Tvá milá slůvka. Líbí se mi představa, že osamění je dobrým výchozím bodem pro lásku, tak jako zorané pole pro příští úrodu. ;-)
26.08.2023 11:52:25 | kozorožka
Velice rádo se mi psalo ;)*
Verunko, krásně jsi to napsala a také se mi taková představa líbí - velmi ;)*
26.08.2023 11:57:38 | Ondra
Povzbudivé :) líbí
26.08.2023 09:12:59 | MatyhoZmaty
Děkuji. Mám potřebu dobrých konců a lepších zítřků. Nikdo neví, co bude, tak proč nevěřit v lepší příští ;)
26.08.2023 09:16:06 | kozorožka
Sedem koscov žitko žalo,
iba jeden nežal.
Pre radosť ich bolo málo,
sám si stačil pre žiaľ. Ján Stacho
26.08.2023 08:29:52 | IronDodo
Však zase zrno, semeno, znova v kypré půdě na jaře vzklíčí.. není vše ztraceno
26.08.2023 08:06:07 | Protivník