Jsem kobyla
Jsem kobyla
Jsem kobyla
a běhám ve výběhu.
Podívám se
a z ruky Ti lížu.
Jsem ta hnědá,
co se umí dívat očima
i zpívá až do klína.
Rozeběhnu se
a Ty uzříš můj let.
Zazpíváš
a zamiluješ se na pohled.
Už čekám a utíkám.
Ty jediný, umíš rozumět.
Jsi láska,
co dává harmonický květ.
Už louka voní
a já volná.
Tebou milována.
a běhám ve výběhu.
Podívám se
a z ruky Ti lížu.
Jsem ta hnědá,
co se umí dívat očima
i zpívá až do klína.
Rozeběhnu se
a Ty uzříš můj let.
Zazpíváš
a zamiluješ se na pohled.
Už čekám a utíkám.
Ty jediný, umíš rozumět.
Jsi láska,
co dává harmonický květ.
Už louka voní
a já volná.
Tebou milována.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
moc krásné drahá :)
předevčírem, přeběhl mi přes cestu kůň s jezdcem. Po prvotním šoku ve mě zarezonoval pocit svobody... z koňského cvalu a dusotu kopyt :) hned se mi to (při čtení Tvé básně) vybavilo ... Díky Ti :)
30.08.2023 08:41:22 | narra peregrini