Biograf lásky

Vzpomínky tikají

noc se snesla

jsem tu sám

a dvě opuštěná křesla.

Promítám film vzpomínek

otáčím se v kruhu

na zdech defilují obrazy

všech milovaných dívek.

Pouštím si je pozpátku

tak jak běžel čas

vzpomínky jsou vybledlé

vytratil se vábný hlas.

Pak přetrhl se film

tam někde u konce

v duši cítím smutek

v očích mlhu

snažím se hrát lakomce.

Své srdce neošálím

vnímá bolest, cítím tíhu

smutný konec bez zvonce.