Cestou z knihovny

Deštěm nabalzamovaná dlažba
v uličce polepené tmou
násobí zvuk mých kroků.
.
Rozpuklá dlažební kostka.
Ještě je v řadě s ostatními.
Drolí se z poslední rány.
.
Obličeje, orosené mrholením,
probouzí až ostré zvonění
převozníka mezi světy.
.
Hlavám, strnule skloněným,
slouží mlčenlivou mši
mezi stanicemi.
.
Ticho všech osvícených
ruší jediná dívka
bez mobilu.
.
Za zavřenými víčky
brouká si Cohenovu Suzanne,
co jsem právě nalistoval.