Sbírka: Singularita - o věcech ze samoty
Jsem stínem mého stínu,
který se vrhá v nebezpečí
a v každém skoro hynu,
když ho chci zastavit.
.
Stěží se se svým stínem minu.
Má snaha druhé nepřesvědčí.
Přesto dá celkem dřinu
na hraně zítřka žít.
.
Kdo z nás dvou mezi lidmi hraje prim?
A kdo z nás dvou tu nese vinu?
Jak dějotvůrce moc se necítím.
Vždyť jsem jen stínem.. mého.. stínu..
Trivius, hybatel nejen stínů na hraně zítřka ! Inu, pachtíme se všichni.. * líbí !
04.09.2023 11:04:11 | Protivník