Když svět se ti v peklo změní
A marně voláš rozednění
Když bolest máš ve své duši
Snad právě v této chvíli
Jsi blízko svému cíli
Možná blíž, než tušíš
Jako Komenského poutník
Labyrint světa dobře znáš
Víš, jak umí bolet svět
Ráj na zemi už nehledáš
Když naději na něj už jsi vzdal
A na dno své jsi klesl
Je čas se vrátit zpět
Z labyrintu světa
Na cestě zpět teď jsem
Nehledám štěstí venku
Jdu k sobě, za srdcem
V mojí tmě teď svítá
Snad přijde nový den
Když na chvíli se zastavím
Na své srdce se naladím
Dostaví se vnitřní klid
Jaký by chtěl každý mít
Bolest duše se ztrácí
Je to krásný pocit
K němuž se ráda vracím
Moc krásná báseň, milá kozorožko...ať dostaví se vnitřní klid..., co nejdřív!
Měj hezkou neděli :)*
17.09.2023 03:10:51 | Alala
"Nehledám štěstí venku
jdu k sobě, za srdcem."
Krásně řečeno, cítěno - kozorožko, držím Ti palce, ať se bolest do duše už nevrací, měj hezký večer :-)
16.09.2023 20:13:37 | Venuše nad ránem
Děkuji za Tvoje slova, Venuše :-)
16.09.2023 20:14:26 | kozorožka
Moc rádo se stalo :-)
16.09.2023 20:23:30 | Venuše nad ránem