Strmí se v oblacích vrcholy hor
A dole v jejich dlouhém stínu
Sevřeno v horském klínu
Skrývá se temné údolí
Z výšky nese se křik sokolí
A tam dole, po úbočí skály
V peřejích voda zpěněná
Po kamenech dál a dál se valí
Cesta prašná vzhůru se vine
Kráčíš pomalu, co noha nohu mine
Kolem vzrostlé krásné borovice
Mohutné duby a smrky jako svíce
Jaká touha nás žene stále výše
Proč nás tak drtí zemská tíže
Proč, jen proč, ptám se sebe
Člověk tak touží dotknout se nebe
Snad bychom my lidé prostě chtěli
Zaletět kamsi za anděly
Či jen z výšky poznat svět
Uvidět tu krásu a vrátit se zpět