V objetí
Hojíš mě, i když netušíš
vlídností, úsměvem, na duši.
Hojíš mě taky po těle,
v objetí něžném, nesmělém.
Hojíš mě večer, když jdu spát,
když ráno vstávám, nadvakrát.
Hojíš mě přes den vzpomínkou,
třeba jen letmou, malinkou.
Hojíš mě, čím se odvděčím?
Tím samým, bude nejlepší.
Je hezké být v objetí...když ráno vstávám na dvakrát. Původně jsem verš četl: "na kvadrát". Je hezké i objímat, to bude nejlepší.:-)
21.09.2023 16:47:54 | blues
Musela jsem se vrátit Dreamy, jednak se mi báseň velmi líbí, ale hlavně proto, že můj první komentář by mohl zanechat neporozumění, přestože je napsán v dobré víře. Tedy ještě jednou, děkuji za možnost přečíst si toto tvoje skvělé dílko*
21.09.2023 09:32:10 | Vivien
Je to tak. Láska hojí. Některé máš moc hezké, točiš na hrnčířském kruhu hlínu co nutí říkat pravdu. :)
20.09.2023 21:43:38 | Philogyny
Je krásný, když hojí.
A pak i hnojí a to myslím v nejlepším slova smyslu...
20.09.2023 17:41:40 | Koala