Té noci vykvetla růže,
celá černá, však jako růže nevoněla.
Někdo ji zasadil, rovnou do popela.
Na spálené zemi, černé růže kvetou,
jsou bezradné, hlavy své sklání.
Pro barvu smutku se neubrání.
Kdo růže ty, vázal by do kytice,
kytice chmurné, plné bolu?
Kdo dal by je do vázy na svém stolu ?
Dalšího rána všechny zvadly,
květy upadly na zem, do popela.
Byl ještě teplý, nevychladlý,
jen vážka nad nimi proletěla.
dýchla na mě beznaděj...
24.09.2023 22:57:23 | narra peregrini
Mělo to tak vyznít, takže, pokud se to povedlo, jsem rád. Díky za komentář. :-))
25.09.2023 09:42:54 | Kan
svou básní jsi mi připomněl píseň Černá růže od Argemy, líbí se mi, jak jsi vyjádřil bol, moc pěkné, líbí se mi moc
23.09.2023 20:23:45 | Misha
REF.: Žár cítíš, černá růže uvadá
Na prach pýcha v rukou hoří, mezi prsty propadá.
Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
Do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš. "Argema"
23.09.2023 11:57:47 | IronDodo