Ach, ten rit(m)us a čas

 

jsem udusaná 

země 

že mě tlačí 

pláču

co mě tíží 

nezlehčuj 

nadnes výš

víš, pluju 

si tebou 

zebou

mě stoky 

kroky ne-u-

vážené

vážené raděj vážím 

na nechtěné a chtěné 

a často je mi nanic 

přímo nanic-

o-vatě se

svářím 

změním se

v šeď

tvář země

je udusaná 

a dusí, co může 

často

k pláči 

že nepřemůžu 

co se sněním 

jak změnit 

a nezlehčuj mě 

nadnes 

výš

víš, že nás tlačí 

 

ten udusanej 

ritus a 

čas