Útěk

Zeptal jsem se sám sebe
co po mně vlastně chceš?
Nemluvili o tobě v rádiu
neviděli tě v televizi
nehrál jsi pro nikoho
a nestal ses ničí jedinou hvězdou na noční obloze

tak proč mě pořád ženeš vpřed

koupil jsem si sendvič
a snědl ho na lavičce v parku
díval se na listí stromů
na děti jak si hrají
s mobilem v ruce
na dospělé
díval jsem se na kachny v potoce
na auta projíždějící křižovatkou
díval jsem se do svých prázdných očí
v zrcadle na hajzlu v tescu
nechtěl jsem odejít
ale odešel jsem

tak proč mě pořád ženeš vpřed?

už i lidé kteří tě znají tě obcházejí
a z dálky pokukují
asi už se rozpadáš i navenek
zapni si knoflík u košile
zaparkuj auto mezi kapkami deště
ulož se ke spánku mezi snem a bděním
když jsi tady
cítím se líp
ale o to víc jsem pak bez tebe ztracený

nekupuj mi lístek na loď do anglie
nestavěj mi vzdušné zámky
necestuj se mnou do odlehlých míst
kde budem sami

neposlouchej co ti říkám
jen se dívej na ty mraky jak si tiše plují
chtěl bys to taky?
udělal jsem všechno co jsi chtěl
tak proč mě pořád ženeš vpřed
já se tě už vůbec nebojím
nemám strach
jen zalévám mrtvé květiny v bytě kde kromě mého těla už nikdo nebydlí
prázdné zdi a duté sny o velkých věcech
které jsem si vymyslel abych sám sebe na chvíli zabavil
je to jenom jiný způsob jak přežívat

cítím že mi rozumíš
a vím že se mi líbíš
ale už tě nechci
nikdy vidět
natož znát

možná jsem jenom jedna položka z mnoha
možná jsem jenom tvůj způsob
jak sám sebe přežít
chtěl jsem se zeptat
co po mně pořád ještě chceš
a proč mě ženeš do propasti
když víš

že se mi tam nechce..