Nesmělý.
Nesmělý.
Vody napil se, ji nabírá do dlaní,
mezi prsty mu uniká a mizí.
Odněkud, z dálky zní ptačí volání,
ve vánku chvějí se břízy.
Dívka se k hochovi obrátila,
v očích jiskru má zlomyslnou.
Poznala, ža se mu zalíbíla,
jahody nabírá si hrstí plnou.
Jednu, taky, mu k ústům podala,
zmámený, jen,díval se na ni.
Vzdušný polibek za ním poslala,
spolu chodili, až, do svítání.
Tichou ulicí vrací se domů,
lampa u domu, ještě, svítila.
Zůstali stát ve stínu stromů,
dívka jej sama políbila.
Nesmělý, objal ji kolem pasu,
směle, k němu se přivinula.
Vděčně přijímal její krásu,
nesmělost se rozplynula.
Komentáře (18)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Uf, můj syn by řekl "dopadlo to" ...já už od té zlomyslné jiskry čekala nějakou kulišárnu.. a pak mi v půli básně vypadl internet :D to bylo drama
01.10.2023 22:24:34 | narra peregrini
To jsem rád, že to dopadlo dobře a internet ti funguje. Bylo by mi líto, kdyby ses celou noc trápila, jak to s nimi dopadlo. Děkuji za komentář. :-))
02.10.2023 10:20:18 | Kan
Kane paráda... nesmělému hochovi...smělou dívku... a když nesmělost se rozplyne, dojde...ke splynutí... nádhera:-)
01.10.2023 18:40:41 | cappuccinogirl
Někdy to musí holky nějak zaonačit, když narazí na hodné jelito. On by se nerozhoupal. :-))
01.10.2023 20:11:13 | Kan
Moc pěkná!
01.10.2023 14:29:41 | Žluťák