Na malém kopečku,
mokřadem obklopen vyčnívá z ranních mlh
Daleko od lesů v houští tam stojí
Osamocen strom.
Hluboké mokřady bez dna se zdají
vítr jen tiše ve větvích ševelí
Vůkol je ticho hluboké
Jak byl by podzemí.
Stojí a kolem plyne tiše čas
Pahorkem do bažin kořeny jdou.
Tiše tam roste zproštěn těch krás,
Co hvozdy zarostlé, jiným tam nabídnou.
A ten strom osamocenný, kořeny v bahně máchá, nakonech zbude z něho jen shnilý pařez bez života a po krásném stromu veta:-(. Smutné.
02.10.2023 10:45:54 | CULIKATÁ