Poprvé...
Poprvé...
Skončila slavnost
Na které bylo tolik světel, rukou a tváří
Že tma byla dokonalá...
A byl tam on
Muž dychtící po prameni
A jí nevadilo, že právě on
Má city už z vína, ale myšlenky
Teprve z hroznů...
Nad ránem ji opustil a ona toužila
Po laskavosti zapomnění
Dříve, než usne
Zdolána žalostnou písní samoty...
Na které bylo tolik světel, rukou a tváří
Že tma byla dokonalá...
A byl tam on
Muž dychtící po prameni
A jí nevadilo, že právě on
Má city už z vína, ale myšlenky
Teprve z hroznů...
Nad ránem ji opustil a ona toužila
Po laskavosti zapomnění
Dříve, než usne
Zdolána žalostnou písní samoty...
Komentáře (11)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKomentáře
Také mě nejvíce oslovila část "city z vína, ale myšlenky teprve z hroznů"...z lisování slov...báseň...toužebná...krásná je :)!
04.10.2023 18:16:52 | ukrytá v máku
city z vína...však myšlenky z hroznů...nádhera, jak jsi vystihl ten okamžik...
04.10.2023 10:55:05 | cappuccinogirl
Máš skvělé čtení básní...děkuji, že sis hlavního momentu v básni všimla...
04.10.2023 17:51:07 | RadekČ