neochvějně ubíráš se středem noci
náčrtníkem tuhou šrafováných mračen
skládaný sne papírových vlaštovek
přikrčený v hromadě shrabaného listí
zůstal jsi nahý a přechytračen
se závojem domněnek
do vzdálených krajů nevzletíš
ty však stále neochvějně kráčíš
pošetile se houpeš v bocích
a jako sytý
hladovému nevěříš
.
.
.
sníš
Tvoje básne sú krásne a múdre, sleduješ život a krásne to premietaš do slov.
07.10.2023 05:59:28 | IronDodo
A snažíš se žít dál
věren starým snům.
Živen touhou jídel minulých.
Tak stále kráčíš, nevidíš
tušení cesty v mysli.
Slyšíš zvuk svých kroků
Jdeš stále vpřed.
06.10.2023 16:51:02 | Protos1182
Papírové vlaštovky...odlétají...do zasněných koutů...podzimu...
Melancholické podzimní bá-snění...krása :)!
06.10.2023 15:19:25 | ukrytá v máku
Velmi děkuji, milá ukrytá, za Tvé zastavení :) a zanechanou stopu
06.10.2023 19:51:55 | narra peregrini
Moc pěkná narro!
06.10.2023 14:32:34 | Žluťák
Umíš tvořit velice pěkné.
06.10.2023 14:19:20 | mkinka
děkuji Mkinko :) nojo, jen nevím jak to dělám, ale většinou sklouznu alespoň lehce do depky :D
06.10.2023 19:31:15 | narra peregrini