Vzpomínka...

Zazněl velmi smutný smích
Kyvadla hodin se zastavila
A v tichu byly slyšet
Tvé vrzající boty

Stáli jsme tam už hodně dlouho
A vzdávali se pod ranami osudu.
Venku jakýsi dravec zachraňoval mláďata

Odplavená pěna
Zkrátila průpovídku, jež stoupala na rty
A zbylo jen tajemné zasmání v agónii
Tolik nahoty zesměšňující svou bledost

Pod maskou slz zůstaly
Čestné oči majáku trosečníků

Už to začalo...