Nejmenší

Nejmenší

 

Šibalsky pomrkáváš
Mami, všimla sis?
Už jsem tě přerostla

Tak po měsíci
poměřujem záda
patu k patě
lopatku na lopatku
a ten centimetr
už vážně nechybí!

Díváš se na mě skoro shůry
sevřeš mě konejšivě
do náruče

Je stále tak křehká 

Chceš něco podat?
Támhle z police?

 

 

 

 

Autor IkkarisKa, 08.10.2023
Přečteno 119x
Tipy 26
Poslední tipující: Marťas9, RadekČ, ukrytá v máku, RadoRoh, Ďábel sám, Fialový metal, Kaňka, Ophelia81, IronDodo, Sonador, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Skvělá...oslovila mě, děkuji...

09.10.2023 14:11:37 | RadekČ

líbí

Krásná je. Křehkost dětství. Křehkost života.

09.10.2023 10:53:01 | ukrytá v máku

líbí

Poezie.

09.10.2023 08:55:03 | RadoRoh

líbí

Velmi se mě dotkla ta pravdivá křehkost...

08.10.2023 21:20:00 | Ophelia81

líbí

Nádherně jsi obsáhla, jak ten čas zatraceně rychzle letí, Ikkar :-)

08.10.2023 20:07:20 | cappuccinogirl

líbí

Hodně se mi líbí.

08.10.2023 18:29:44 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel