KOLOVRÁTEK VRZAVÝ
Na provazu jednoho konce
zavěsit své štěstí,
prvý krok k nové cestě
a až vyjde ranní slunce,
spadnou boty, a kdo ví co ještě
vzlétnou holubi na náměstí.
Kolovrátek, jež vrzal trapně,
ty stesky všední, zoufale,
zadrhne se právě časně,
že přežívat neznamená žít,
když i to léto má namále.
Havraní pera na dlani,
tohle je temno, ne svítání
...a vítr rozfouká kytici.