Dopis
Dopis
Chtěla bych napsat dopis.
Psala bych ho na spadané listy dohořelým knotem svíčky,
na obálce by možná stálo Luciliovi, nebo tvoje jméno, a nebo možná vůbec nic.
Byl by o dechu sraženém na okně, o zhasínajících pouličních lampách brzo ráno, o skleněných vlásečnicích,
o dešti dopadajícím na chodník, o špatných slovních hříčkách a o písničkách, které zní ve zvuku jedoucího vlaku.
Nejspíš bych ho pak roztrhala a rozházela do větru,
točil by se v kruzích nad městem
a někdo by možná zachytil pár útržků.
A možná, že bych se pak vrhla za nimi, chtěla bych všechny ty kousíčky znovu pochytat,
a nebo bych čekala na odpověď vyťukanou morseovkou v okapech.
P.s. Promiň, nevěděla jsem adresu.
Psala bych ho na spadané listy dohořelým knotem svíčky,
na obálce by možná stálo Luciliovi, nebo tvoje jméno, a nebo možná vůbec nic.
Byl by o dechu sraženém na okně, o zhasínajících pouličních lampách brzo ráno, o skleněných vlásečnicích,
o dešti dopadajícím na chodník, o špatných slovních hříčkách a o písničkách, které zní ve zvuku jedoucího vlaku.
Nejspíš bych ho pak roztrhala a rozházela do větru,
točil by se v kruzích nad městem
a někdo by možná zachytil pár útržků.
A možná, že bych se pak vrhla za nimi, chtěla bych všechny ty kousíčky znovu pochytat,
a nebo bych čekala na odpověď vyťukanou morseovkou v okapech.
P.s. Promiň, nevěděla jsem adresu.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
Líbí se mi tento text. Je citlivý. Také bych ráda psala dopisy, ale nemám adresu.
Jsme na tom podobně.
Chtěla bych napsat svojí dceři, ale nemám na ní kontakt.
Tak posílám slzy a obejmutí, které vítr nese.
Ten jediný mě nenechal utonout v řece.
Obarvil a osušil mé tváře.
Ten jediný říká roky - drž se.
Slunce mě vysuší a žiji v prchajícím čase.
11.10.2023 14:05:00 | mkinka