Podej mi ruku svoji,
do dlaně dám ti květ.
Květ, co naše duše spojí,
ať spolu mohou se rozletět.
Nastav mi tvář k políbení,
o duši svou, neměj strach.
Jediný polibek nic není,
je jako hvězdný prach.
Odevzdej se mi celá
tělem i myšlenkami.
Usměj se, ty, rozechvělá,
vždyť jsme tady sami.