Osamělost lidské duše
Prázdnota těch všedních dnů
Vzpomínky, co stále bolí
Propadám se do svých snů
Hledám klid uprostřed bouře
Hledám smysl v absurditě
Hledám důvod proč se vzbudit
Hledám cestu ze své sítě
Nevím, jak mám znovu začít
Jak mám cestu v poušti najít?
Svou duši si v davu chránit
Pravou tvář budu si tajit
Nemám v sobě správné struny
Jsem cizincem ve své zemi
Jako kdybych mluvil z cesty
Nikdo už mi nerozumí
Není konce bez začátku
Není boje bez obětí
Kam že vedou moje kroky?
O tom nemám ponětí.....
Hodně kroků, co uděláš, jsou vlastně kroky do neznáma... a co nás čeká, neví nikdo... a když si uvědomíš, že život není lehkej... tak je ta nejistota vlastně naprosto pochopitelná... i zmatky v duši, i to, že si fakt někdy musíš najít důvod, proč zas a znova bojovat o to bejt šťastnej...
Je to moc hezky napsaný dílko.
14.10.2023 00:31:03 | cappuccinogirl