Včera jsem potkal lásku

 

Včera jsem potkal lásku

jenom tak, z nenadání

dneska chodím parkem

kopu do oblázků

a myslím jenom na ni.

 

Listí šustí jako stránky knih

čtu mezi řádky moudrost v nich

teď už vím, že láska je žena a muž

postel, stůl, chleba a nůž

láska je mít otevřené dlaně

láska je položit své srdce na ně.

 

V lásce má muž touhu rozsévače

a žena úrodný klín

láska je splynout v jedno tělo

jako tma pohlcuje stín.

 

Nedovol ji, aby umřela

aby v srdci láska shořela

nepotřebuješ štít ani jinou zbraň

svou lásku láskou braň!

 

Včera jsem potkal lásku

dneska se mi ztratila

hledám ji hledám pozpátku

oko mé slza zalila.

 

Snad jednou najdu tě, opět zas

na stejném místě, ve stejný čas

pak už tě nepustím nikdy víc

to chtěl bych ti, lásko, tolik říct.