Zhroutily se mé představy
Uprostřed života oslavy
Na pěknou hromádku
Teď sedí na zadku
Jen tak mezi námi
Zhroutily se samy
Byly moc vysoké asi
Tyčily se kamsi
Kvetly totiž kdesi
Vysoko pod nebesy
A nohy měly tenké
Nebo hliněné snad
No čekal je prostě pád
A tak uprostřed vřavy
Proudily kolem davy
Zakoply o kousek reality
Zapomenutý a neodžitý
A tak se k zemi složily
Jako by nikdy nebyly
A přece kousky zbyly
Na zemi sedí
Kolem sebe hledí
Vidí teda věci
Jen tak trochu v kleci
Náhle se cítí
Trochu jako v řiti
Až postaví se na nohy
Nazujou si boty
Přeskočí všechny ploty
A vyrazí do světa ven
Některý příští den
Již zítra ;-)
Chci být blíž Kozorožko.
Blíž než jsem
Tak akorát
Otevřel jsem ...
Možná né okno
(Jen vyndám klíč.)
Odemknu opatrně.
***
Ale ten závan větru od Tebe
Ten skok do světa
(Klíčovou dírkou.)
((Mé ztřeštěné nápady.))
Doufám se splní ...
A Kometa
Hezky poskládá
Do regálů
Od Země
Až
Až tam někam
Do dalekého vesmíru
Úplně vše ... Co mám v plánu.
***
Díky a ST*
Pochvalu si zaslouží
Všechny Múzy
Co Tě i nás hladí.
16.10.2023 15:32:09 | Fialový metal
A UŽ DNES OČEKÁVEJ, ŽE SE TI O NĚM ZAZDÁ PRAVDIVÝ SEN...RÁNO VYBĚHNEŠ VEN..ROZEZNÍŠ ZVON - NAD HLAVY VŠECH TVÝCH VDĚČNÍKŮ VYLÉTNE Z TVÉ LÁSKY ULITÝ ZÁZRAČNÝ DO VŘAVY PROZPĚVUJÍCÍ SI DRON*!!!!! ST*
16.10.2023 14:55:42 | Frr
Obejmutí.
16.10.2023 14:19:43 | mkinka
Děkuji. I tobě. Přijala jsem to: vzdušné zámky jsou jen vzdušné zámky ;-). Člověk je duchem v oblacích, a pak někdy neví, kam jde a do čeho šlápne ;-). Pak musí zpátky na zem … Tak to má asi být. Žijeme na zemi, ne v oblacích. Ale díváme se na ně a to je krásné, že ;)
16.10.2023 14:31:54 | kozorožka