Bouřka, toho dne, přišla o hodinu později.
V rádiu hlásili v poledne
a přišla v jednu.
Mraky jsou bezedné,
konec je v nedohlednu.
Co bude dál ? Ztrácíme naději.
Kaluže, všude plno kaluží,
v teniskách špatně se obcházejí,
a mokré kloužou chodníky.
Lidé náladu dobrou neztrácejí,
sem tam potkávají vodníky,
lidi promoklé, až, na kůži.
Krámy se otevřely - na deštníky;
kdy jindy než po dešti;
přece měly polední přestávku.
Temné nebe dobrého nic nevěští,
v kavárně si uděláme přestávku;
a ke kávě ? Přece větrníky !
...Nezval rád indiánky
17.10.2023 16:43:33 | jort1
To já si dám taky říct. Když jdu kolem cukrárny a mam u sebe peníze, jsem v maléru i bez tradičního " to je přepadení!".:-))
17.10.2023 17:17:51 | Kan
Hlavně ne rakvičku:-)
17.10.2023 15:45:42 | Jeněcovevzduchukrásného
Mňam Kane... heeeeej....nezapomeň mně doma...jdu taky....:-):-):-)
To je přesně místo, kde chci bejt...
Kde bydlíš, příteli??? Nejseš z Prahy??? :-):-):-)
17.10.2023 13:04:06 | cappuccinogirl
Tak, děvče zlaté, z Prahy nejsem a ani z Čech. Jsem rodilý Lach, ne jménem, ale rodem. Už podle výslovnosti jsi musela poznat, že jsem ostravák. Ale, klidně půjdu s tebou na špacír. :-)))
17.10.2023 15:50:19 | Kan