Předobraz smrti

Uprostřed noci

Vzbouzí mě pocit

Nejsem tu sám

Zlo nemá soucit

 

Tma, ticho

Slyším jen své srdce

Tluče jak zběsilé

Možná jsem za tupce

 

Náhle však rána

Ozve se od vedle

Někdo tam chodí

A směje se podle

 

Hrůzou nedýchám

Plížím se ke dveřím

Vždyť nejsem baba

Na duchy nevěřím

 

Otvírám dveře

Rázem vše ztichne

Nic se tu nehýbe

Pak kdosi vzdychne 

 

Bylo to v rohu

Tam, kde je zrcadlo

Osud už spustil své

Neomylné kyvadlo

 

Stojím před zrcadlem

Dívám se na odraz

Hrůzou se rozklepu

To musí být podraz

 

Krev, trosky

To nejspíš zdá se mi

Z domu je ruina

Mé tělo leží na zemi

 

Křičím, nevěřím

Co tohle znamená?

Pak se vše roztřese

Strop padá mi na ramena

 

Teď už je pozdě

Měl jsem hned utéct

Jenže ten odraz

Jsem nezvládl unést

 

Matka příroda

Roztřásla svá nebesa

Pohřbil mě vlastní dům

A osudu kolesa.