Harmonie na náměstí

Ve starém městě, kde dějiny dýmají,

stojí orloj, čas nám píseň skládá

Kamenný obrys, sluneční paprsky,

stodolu časem svou mocí zahalí

Orloj bíd se nedá, cenný klenot na náměstí,

každou hodinu hodinky přesně ukazují

Stodola však činí svou práci skromně,

slouží jako útočiště pro obilí a seno

Kdyby mohli oba objekty své hlasy získat,

Mozart by je zhudebnil, tóny se rozezněly

Orloj zvonil by slavně a melodicky,

stodola by vyrukovala s písní z hlubin podzemí

Společně by na náměstí slávu proslavily,

lidem radost a úžas přinesly

Orloj by čas promíchal s hudbou náměstí,

stodola by tancem žitných klád rozehrála tětíz

Ceník by se ztratil v té harmonii,

pozornost by směřovala k tomu vnitřnímu kouzlu

Orloj a stodola, dva různé světy se prolínají,

jedno srdce mají, v harmonii tvoří

Tak slávu a slávu náměstí prostorem naplňují,

orloj a stodola, dvojice nesmírná

Zhudebnit čas a stodolu slavnosti rozehrávají,

ve starém městě, kde dějiny jsou živářem