Pygmalion

Ty rukama svýma

Jako Adama bůh

Z prachu světa jsi mne stvořil

Když úsměvem a slovem svým

Do duše mé ztracené

Lásku svou jsi vnořil

V duši obraz Afrodíté

Hledal jsi všude obraz lásky své

Obraz božský jsi ve mně rozpoznal

Naše duše potkaly se

Dotykem souznění spojily se

A kousek duše své jsi mi dal

Semínko božské

Láskou svou jsi ve mě probudil

Já poznala jej v sobě

A začalo krásně růst a kvést

Až vydalo naší lásky plod

Já dávám jej teď tobě