Cesty neraz vedú do bezradnosti
počuť iba tiché slová znieť
darmo hľadám odpoveď,
keď trpkosť sa ma zhostí.
Cesta bolí, páli, natriasa
viečka ťažké v tej chvíli ...
Krásne dni vrátia sa,
aby vzápätí sa vytratili.
I v té bezradnosti je krásná. Slova jsou dobří souputníci. Pomáhají nést břímě zevnitř ven, kde ho pak může vzít třeba... Vítr?
04.11.2023 22:01:22 | Lexi
ďakujem za krásny koment dušou som v pohode ale i tak ma napadajú iba takéto verše hlava si robí čo chce
04.11.2023 18:58:11 | IronDodo
Smutná báseňka dnes... tož když já už jsem teď v lepší kondici, než jsem byla včera, tak honem pro tebe pusu a pohlazení... ať je líp. Věřím, že bezradnost se nejen z tvých řádků, ale i ze života co nejdřív vytratí... zaplaš ji, mávni rukou a odežeň, cokoli co tíží tě tak moc, že si s tím nevíš rady. Zastav se, trubadůre, oči zavři, dlouhej nádech...dopřej si chvilku, ve který nebudeš myslet vůbec nanic... každej potřebujem oddych, aspoň chvilkovej. Myslím na tebe.
04.11.2023 18:38:14 | cappuccinogirl
Moc pěkná, kamaráde.
Zkus v takových chvílích hudbu, léčí a odpovědi nevyžaduje:)
Pěkný večer.
04.11.2023 18:30:01 | Žluťák