NEBE
ta šedá omítka
teď drolí se a staví černý město
do zelených pláží Šumavy
domy
ubytovny
paneláky plný cikánů
a navrch k tomu pak hrad na kopci
prolezlej turistama
-bydlim tu už čtvrt roku
a vyhejbám se mu obloukem
A když všechen prach sedne
a kontury se svléknou
rozsvítí se oranžové hvězdy
když ty nahoře na to serou
Všechny ty zdi
domy v síti silnic
špice věží
a stromů
Lidi u kterých nikdy nevíš...
"Don" prodávající nejen trávu .. ..
Smrdí to tu kanálama
a ukrajinskou češtinou z úst prodavaček
(po osmý se tam chodí pro vodku)
pak si daj dvanáctku jakoby nic
Po pěti stech deseti minutách práce
máš dost
ale domů se ti nechce
past sklapla:
jedna čelist fabrika
druhá vlastní byt
Nesnášim nebe
nesnášim město
nesnášim tyhle lidi
miluju tyhle lidi
Naděje je drahá kurvička
desátýho ti to přijde
a ona kouří a kouří
dokud patnáctýho nemáš prázdný koule
-když už v týhle pasti máš bejt navěky
proč si neužít trochu naděje?
Je drahá, ale máš na ní číslo
a píše jako první
protože pořád něco chce
..zní mě to jak text od Bukowskiho...;-) takže pochvala...
06.11.2023 19:12:49 | Marten
Nebyl to zrovna můj cíl, píšu vždycky tak, jak cítím aktuálno, ale ano, asi je to podobnej styl, kdy život utíká před člověkem :-)
A díky
24.11.2023 14:07:20 | GiovaniDaVinci
vryto žiletkou do paměti.... Giovani-je to síla ST*
06.11.2023 11:44:42 | Frr
Žiletka mi taky není zrovna cizí...ale přes to jsem se snad už přenesl. Jsem rád, že se líbilo
24.11.2023 14:04:37 | GiovaniDaVinci
Některý pasáže jsou vážně super...
05.11.2023 20:49:52 | Žluťák
Popsáno emotivně, jak na smirkovém papíře.
Souzním, znám - i takový je "život"
ač je to někdy k nevíře*
05.11.2023 20:41:37 | šerý
Přesně...člověk se takových situací děsí, je v pohodě, a tak to přeci musí být napořád ne? A najednou bum - prdelí přímo na studenou betonovou podlahu, zasranou od vajglů a pokrytou vrstvou prachu
Díky pane Šerý
24.11.2023 14:02:41 | GiovaniDaVinci