Skleněnka a mrak

Cvrnkám skleněnku
do důlku v podpaží
a přitom sen
si přeje zdát se jen chvíli
nebo věčnost
Mrak krčí rameny
přede jak kocour
v mém klíně
a neví kam si utřít
všechny svoje slzy
Pluje si oblohou
a každou vteřinu
mění tvar a chuť
Jsem skleněnka v podpaží
sen bláznů s přístřeškem
nad hlavou
Rozevláté paže
co chtějí
obejmout tenhle
okamžik
tak intenzivně
jak kočka chycenou myš

Čichám si k podpaží
je cítit prach
spálených diplomů
který jsem nikdy
nepotřebovala
a mrak se právě
schoval za skleněnku
aby ve stínu
mého dechu
dokončil svůj
vnitřní přerod