Listopad

Za oknem padá listí
Je to místo touhy...
Za oknem padá listí
Srdce mi tluče ve spáncích.

Modrý smutek,
Beznadějný prostor.
Holá dálka,
Zlatý vzor.

Na modré obloze
Jako mozaika podzimu...
Stříbřitý opar
Nad vrcholky borovic.

Čas se táhne a svírá,
Čas léčí a bije,
Ale co bylo, nikdo,
Nikdo zpět nevezme.

Náš život je okamžik.
Jako odlesk slunce.
Je náš život sten?
Nebo je to sen?

Nebo nenasytný oheň
Marných vítězství.
Nekonečná honba,
Honba za něčím, co už není.

Jak směšný je smutek
v těchto jasných dnech.
Tiše do duše listu,
Pojď, pojď, podívej se!

Za oknem padá listí.
To je místo smutku.
Z nebe letí listí,
Listí dnů minulých.

Jemně mává svým zlatým křídlem,
Jako motýl letí podzimní list.
V jeho světlé duši ztratíš svůj smutek,
Nelituj, nelituj zlatý list!