Moře samoty

Moře vzdálenosti a ticha hluboké,

kde vlny pláčou a háji snítky soli

Tvoje vody žal nad samotou v sobě skrývají,

osamělý hlas se zvedá

 

Tam, kde pobřeží se s oblohou setkává,

stojím jako samotný poutník u Tvých břehů

Moje duše útěchu ve Tvém náručí hledá,

v naději, že najdu sílu ve Tvých proudech

 

Tvůj vzduch je plný slané vůně,

poselství ztracené naděje mi posílá

Přijímám je s vděčností do mého nitra,

zatímco slunce se za temnými vlnami skrývá

 

Moře samoty, Tvá síla je pro mě lék,

obklopuj mě svou něhou a milostí svou

V očích Tvých temných se mé srdce zračí,

jsem zde, v dlaních Tvých vln

 

Když osamělý vítr zvedá svůj temný zpěv,

na Tvých vodách nalézám klid a oddech

Věřím, že společností tu jsou planety a hvězdy,

přítomností všeho vnímám, co jest

 

Moře samoty, Tvá krása mě přitahuje,

do Tvých hlubin jsem ponořena

Ve Tvé osamělosti pocit jednoty nacházím,

tímto spěchám k Tobě, zdroji mého poznání

 

Takže se ode mě zvedá píseň plná oddanosti,

Tvé vody samoty jsou vzácné a svaté

Moře samoty, Tvé tajemství je nekonečné,

s vášní Tvou se setkávám