Já kdybych ve starém Řecku žila
Do Delf bych se vypravila
Aby mi vědma Sibyla
Cestu moji věštila
V temném bludišti jsem
Chodím tam a sem
A hledám cestu ven
I když je kolem tma
Podivná a tajemná
Venku je jistě den
V temném bludišti jsem
A hledám cestu za sluncem
Má hvězda v dáli mihotá
Já bloudím už půl života
A nemohu se zastavit
Musím stále jít a jít
Snad bloudění je onen cíl
Pro který se člověk narodil
Člověk se snaží, dál a dál
Dokonalý je ten, kdo dokonal
Až vykročím jednou z bludiště ven
Život skončí, jako dlouhý sen
Člověk je koule z papíru
a nemá vlastní zadní vrátka
to co ví stejně vytrousí
zatímco šelma ťuká.. na kůzlátka
možná že někde stopy cizí
prozradí úprk kolem skal
a věštba temná avšak rizí
rozpálí v těle každý sval
10.11.2023 22:46:47 | poeta
go west
10.11.2023 22:04:00 | stormeater