Ve verších přátelství září

Ve vzduchu tóny telefonu bzučí,

do ticha se jeho zvuk ozval

Můj telefon zazvonil, věděla,

že je od Tebe, můj drahý příteli

Zatelefonovat jsi mi chtěl,

abys sdílel se mnou svůj život

Přes oběžníky času a prostoru,

naše přátelství bylo vždy vyššího řádu

Zbytek lidí diletantem se stávají,

neví, co znamená pravé přátelství

My dva jsme zákonem byli spojeni,

věnovala jsem Ti svou duši celou

Tato báseň neskončí,

jako oběžník kolem Vesmíru letí

Necháme ji tančit ve větru,

jako vlny oceánu zpívající

Vzdejme hold našemu přátelství,

ve slovech jsou jen slabé

V našich srdcích doutná,

jako plameny věčného ohně, co nikdy nehasnou