Jsem věčným poutníkem, co hledá si místo
Kde není strach, výčitky či beznaděj
Kde nebyl bych cizincem ve vlastním světě
Kde každé slovo neztrácí se v prázdnotě
Na každé cestě se ptám jen sám sebe
Mám předstírat život nebo raději odejit
Snažit se naplnit děravou kapsu
Nebo zalátat rány, co čas nikdy nezhojí
Už nejde se vrátit a konec je daleko
Možná, že pomůže nouzový východ
Ale co když ta cesta jednou mě zahřeje?
Co když i má cesta ukrývá smysl?