Na půdě, po zimě,
našli lidé zpuchřelé,
popraskané, přesto krásné,
dva motýly zemřelé.
Byli blízko, těsně sebe,
kousky křídel chyběly,
neúplné, přesto krásné,
v prachu, špíně, zemřeli.
Popraskané, neúplné,
dál barvami svítí,
překrásné, i děsuplné,
jak hřbitovní kvítí.