Zimní stadion

Na stadionu na ledě,

jedu stabilně, občas rychleji,

co chvíli se zakolísám,

zpomaluju, a někdy i zastavím. 

 

Jak se tak na tebe dívám,

taky nejsi úplný talent.

Sice jedeš o kus rychleji, 

ale častěji se nákláníš. 

 

Kéž bys trochu zpomalil,

nebo jsem dovedla přidat,

sladili bychom krok,

jeli spolu a povídali si.

 

Ano, přiznávám, jsem zasněná...

Až málem srážím ostatní,

padám, končím na ledu,

vyloženě riskuji, že se zraním.

 

Z ledové plochy odcházím dřív,

pak spolu ztrácíme pár slov,

ano, bruslení všechny bavilo,

rozloučíš se, každý jdeme jinam.