Tulačka.
Tulačka.
Malé děvčátko uprostřed náměstí,
ztracené ve velkém městě.
Jak malí pavoučci pro štěstí,
co visí při každé cestě.
Malá se rozhlíží, mámu svou hledá,
ústa má sevřená, na tvářích slzičky.
Ta ztracená, nešťastná neposeda,
bojí se, má dušičku bez písničky.
Na rohu ulice, šaty se zavlnily,
vykouzlí úsměv, ty přece, jen, zná.
Do vzduchu vznesla se, šaty ji uchopily,
našla svou mámu, ztracená princezna.
Komentáře (14)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Miluju dobrý konce... takže jo, líbí... na začátku slzička, na konci šťastná holčička...
docela by mne zajímal zdroj týhle inspirace... protože ty máš ty zdroje dost zajímavý...:-)
Krásnej den, Kane :-)*
25.11.2023 11:11:47 | cappuccinogirl
Zdroj ? Vždyť to vidíš často kolem sebe. Máma čumí do mobilu, za ruku, místo dítěte táhne popelnici, a štráduje si ulicí a dítě stojí na rohu a je mu líto, že má jeho máma raději tu popelnici místo něj. :-))
25.11.2023 11:34:48 | Kan
Já věděla, že to bude zajímavý:-):-):-)
Nezklamal jsi :-)
Bo pochodující popelnice... :-):-):-)
Nn, příteli, vím jak jsi to...
no dobře no
mimochodem, děkuji ti za mý dnešní dvě hodiny spánku... nejseš kouzelník???
25.11.2023 11:39:04 | cappuccinogirl
Možná tě uspala některá z mých básní :-))
25.11.2023 13:38:51 | Kan
Stačilo si vzpomenout, prostě jsi mi nějak skočil do hlavy...a spala jsem...aspoň ty dvě hoďky :-) Ani nevíš, jak jsem aspoň za ně byla vděčná :-)*
25.11.2023 14:06:48 | cappuccinogirl